Pražský hrad se tyčí nad Vltavou jako kamenný svědek tisíce let českých dějin. Guinessova kniha rekordů ho uznává za největší starověký hradní komplex na světě — rozkládá se na ploše přes 70 000 metrů čtverečních. Ale čísla sama o sobě nevypovídají nic o tom, co toto místo znamená pro českou identitu.
Od hradiště ke královskému sídlu
Příběh Pražského hradu začíná někdy kolem roku 870, kdy kníže Bořivoj I. z rodu Přemyslovců nechal na skalnatém ostrohu nad Vltavou vybudovat první dřevěné opevnění. Místo nebylo vybráno náhodně — přirozená poloha na skále poskytovala výbornou obranu a výhled na celé okolí.
Postupně se z prostého hradiště stalo centrum přemyslovského knížectví. Kníže Spytihněv I. dal v 10. století postavit první kamenné budovy, a jeho nástupci pokračovali v rozšiřování komplexu. Rotunda sv. Víta, předchůdkyně dnešní katedrály, vznikla za vlády sv. Václava — patrona české země.
Zlatý věk za Karla IV.
Největší rozkvět hradu nastal za vlády Karla IV. (1316–1378), který se stal nejen českým králem, ale i císařem Svaté říše římské. Praha se za jeho vlády proměnila v jedno z nejvýznamnějších měst Evropy a Pražský hrad dostal podobu, která ho proslavila.
Karel IV. zahájil v roce 1344 stavbu gotické katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která dodnes dominuje hradnímu areálu. Přizval k práci nejlepší architekty své doby — nejprve Matyáše z Arrasu, po jeho smrti pak Petra Parléře, jehož rukopis je v katedrále patrný dodnes.
Co vidíte v katedrále sv. Víta
- Korunovační klenoty českých králů — uloženy v korunní komoře za sedmi zámky
- Náhrobek sv. Jana Nepomuckého ze stříbra
- Gotické vitráže z 20. století, včetně okna od Alfonse Muchy
- Královská hrobka s ostatky Karla IV. a dalších panovníků
Habsburkové a renesanční přestavba
Když v roce 1526 nastoupili na český trůn Habsburkové, přinesli s sebou nový architektonický styl. Ferdinand I. nechal vybudovat Královský letohrádek (Belvedér) — první čistě renesanční stavbu severně od Alp. Zahrada, která ho obklopuje, je dodnes jednou z nejkrásnějších renesančních zahrad ve střední Evropě.
Za Rudolfa II. (1576–1612) se Praha znovu stala centrem Evropy. Císař byl vášnivým sběratelem umění a mecenášem věd — na jeho dvoře pracovali astronomové Tycho Brahe a Johannes Kepler. Rudolfova sbírka umění, tzv. Kunstkammer, patřila k největším v Evropě.
Hrad v moderní době
Po vzniku Československa v roce 1918 se Pražský hrad stal sídlem prezidentů republiky. Tomáš Garrigue Masaryk pověřil slovinského architekta Josipa Plečnika rozsáhlou rekonstrukcí hradu, která mu vtiskla dnešní podobu.
Dnes je Pražský hrad jednou z nejnavštěvovanějších turistických destinací v Evropě — ročně ho navštíví přes 1,5 milionu lidí. Zároveň zůstává funkčním sídlem českého prezidenta.
Praktické informace pro návštěvníky
Areál Pražského hradu je přístupný celoročně. Vstup do hradních zahrad a nádvoří je zdarma, pro vstup do katedrály, Starého královského paláce a dalších objektů je třeba zakoupit vstupenku. Doporučujeme navštívit hrad ráno nebo v podvečer, kdy je méně turistů a světlo je nejkrásnější.
Hrad se nachází na Hradčanech, dostanete se k němu tramvají číslo 22 nebo pěšky ze stanice metra Malostranská. Více informací najdete na oficiálních stránkách hrad.cz.