Česká lidová kultura je bohatá a pestrá jako krajina samotná. Od Šumavy po Beskydy, od Krkonoš po Vysočinu — každý region má své zvyky, kroje a písně. Některé tradice sahají do předkřesťanských dob, jiné vznikly ve středověku. Všechny mají jedno společné: jsou živé dodnes.
Masopust: české karnevaly před půstem
Masopust je tradiční slavnost, která předchází Velikonocům. Název pochází ze starého výrazu pro "maso pustit" — tedy rozloučit se s masem před čtyřicetidenním půstem. Slavnosti začínají v lednu a vrcholí o Masopustním úterý, tři dny před Popeleční středou.
V mnoha vesnicích dodnes chodí průvod masek od domu k domu. Tradiční masky zahrnují medvěda, kozu, koně, smrt a různé komické postavy. Průvod zpívá, tančí a dostává za to jídlo a pití. Celé slavnosti vrcholí symbolickým pohřbením basy — hudebního nástroje, který představuje radovánky.
Nejznámější masopustní slavnosti se konají v Hlinsku na Vysočině, kde jsou zapsány na seznam UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví.
Velikonoce: jaro, vajíčka a pomlázka
Velikonoce jsou v Čechách spojeny s bohatou tradicí, která mísí křesťanské a předkřesťanské prvky. Pondělí velikonoční je dnem, kdy chlapci a muži chodí s pomlázkou — spleteným proutkem z vrbových větví — a symbolicky šlehají dívky a ženy. Ty jim za to dávají malovaná vajíčka a stuhy.
Kraslice — zdobená vajíčka — jsou pravým uměleckým dílem. Každý region má svůj charakteristický styl zdobení: voskem, leptáním, vyškrabáváním nebo barvením. Nejznámější jsou kraslice z Hané a z Moravského Slovácka.
Jak se dělají kraslice
- Batikování — vzory se kreslí voskem a vejce se barví
- Leptání — vejce se ponoří do kyseliny a vzory se vyryjí
- Vyškrabávání — vzory se vyškrabou do natřeného vejce
- Obtiskování — listy a květy se přitisknou k vejci při barvení
Pálení čarodějnic: konec zimy
Každý rok 30. dubna se po celých Čechách zapalují ohně. Tradice pálení čarodějnic (nebo filipojakubská noc) symbolizuje vyhánění zimy a zlých duchů. Kolem ohně se tančí, zpívá a slaví příchod jara.
V mnoha obcích se na oheň vynáší figurína čarodějnice, která symbolizuje vše zlé z uplynulé zimy. Děti přicházejí v kostýmech čarodějnic a čarodějů, dospělí grilují a pijí.
Dožínky: díkůvzdání za úrodu
Dožínky jsou slavnost konce žní, která se koná na konci léta. Původně šlo o pohanský rituál díkůvzdání za úrodu, který byl postupně christianizován. Dnes jsou dožínky hlavně folklorní slavností s průvodem, tancem a hudbou.
Charakteristickým prvkem dožínek je dožínkový věnec — věnec upletený z posledního obilí sklizeného na poli. Věnec se slavnostně předává hospodáři nebo starostovi obce. Největší dožínky se konají každoročně v Praze na Pražském hradě.
Kroje: živé umění na těle
Každý region Čech a Moravy má svůj charakteristický kroj. Moravské Slovácko je proslulé bohatě vyšívanými kroji v červené, modré a bílé barvě. Chodsko na Šumavě má kroje s charakteristickými vzory a čepci. Hanácký kroj je zdoben bílou výšivkou.
Kroje se dnes nosí hlavně při slavnostech, folklorních festivalech a církevních svátcích. Největší folklorní festival v Čechách se koná každoročně ve Strážnici na Moravě — přijíždějí soubory z celé republiky i ze zahraničí.
Více o českém folkloru a tradicích najdete na stránkách Národního ústavu lidové kultury.